5. Vakcína způsobuje, že se některé viry stanou ještě smrtelnějšími
Vakcíny mají spravedlivý podíl kritiků, ale všichni se můžeme shodnout, že se jim podařilo vymýtit některé z nejhorších nemocí, s nimiž se lidstvo potýká tisíce let.
Z vědeckého hlediska však vakcíny mají vedlejší účinek. Podle studie vakcíny vytvářejí viry – zejména smrtící – dokonce smrtelnější. Dává to biologicky smysl, protože vakcíny používané u drůbežích zvířat a jiných domácích zvířat mohou posílit některé nemoci, které by se pak mohly naučit ovlivňovat lidi a způsobit zmatek.
Mnoho vědců tuto studii kritizovalo z toho důvodu, že se týká pouze kuřat, protože propůjčuje důvěru hnutí proti očkování. Bez ohledu na to, kdo na to má vliv a jak se lidé cítí ohledně vakcín. Pokud nepřijdeme k alternativnímu způsobu výroby vakcín, možná pandemie, která nás všechny zabije, může být jen jedním z jejích vedlejších účinků, které bychom museli řešit. [5]
6. Objevuje se mnoho nových, dříve neznámých virů
Pokud jde o změnu klimatu ovlivňující patogeny, vztah je diskutabilní. Samozřejmě není pochyb o tom, že vyšší teploty by je rozšířily do mnohem více zemí než dříve, i když to bude možné snadno stanovit, pokud budou vlády spolupracovat.
Naléhavější vztah mezi změnou klimatu a zánikem souvisejícím s viry leží někde na vrcholu mapy světa. Permafrost zasazený po celé Arktidě – zejména na Sibiři – je považován za doménu řady spících a nebezpečných nemocí. Mnoho vědců je toho názoru, že několik našich nedávných kmenů virů – jako je Ebola – pocházelo z permafrostu, který se již roztavil, a nezní nám to příliš přitažlivě.
Bez ohledu na to bylo v posledních letech objeveno mnoho nových kmenů virů, včetně covidu, což je fenomén, který nebyl schopen řádně vysvětlit. Pokud se má věřit odborníkům, tající permafrost by také vystřídal nemoci, které jsme možná ještě nikdy neviděli, natož se jimi zabývali. [6]
7. mikroby jsou záhadné a nelze je studovat
Pokud bychom se vás zeptali na nejvíce dominantní druh života na Zemi po lidech, pravděpodobně byste řekli savci nebo tak něco. Když se ale podíváte na čísla nebo se zeptáte biologa, uvědomíte si, že žádné jiné stvoření není v porovnání s mikroby v číslech, rozmanitosti, typech stanovišť, v nichž žijí atd. Mikroby žijí všude, kde si dokážete představit; od nejnehostinnějších hlubin oceánu do vesmíru. I když není pochyb o tom, že to udělaly pro sebe, jejich různorodost jim ztěžuje studium a odpor vůči nám.
Prostě nemáme ponětí, kolik typů mikrobů na Zemi existuje. Nedávno našli v lidském střevě typ bakterií, který vědci nikdy předtím neviděli. Bylo to tak cizí, že pro ně museli vytvořit celou samostatnou větev života. Je to jen jeden z příkladů mnoha způsobů, kterým vůbec – a nikdy nebudeme – plně porozumět téměř mimozemskému světu mikrobů, což je zásadní pro boj proti vážným pandemickým hrozbám civilizace. [7]
