Za zhruba posledních 200 let jsme všichni společně pracovali a dokázali jsme vymyslet spoustu způsobů, jak ukončit život na Zemi jinak, než jak je přirozené. Samotný vynález střelného prachu byl bezprecedentní novinkou v masovém zabíjení – počty úmrtí některých válek odnesla velká část naší populace.
Jedna hrozba však zůstala nezměněna tak dlouho, jak si můžeme pamatovat, a stále ji nebereme příliš vážně. Bavíme se o covidu-19.
1. Globalizace zhoršuje věci, není lepší
Člověk by si myslel, že vzhledem k tomu, že svět je stejně propojený jako dnes, mají infekční nemoci mnohem menší šanci než kdykoli jindy v historii. Platí to také do určité míry, protože naše propojenost rozšiřuje naše kolektivní znalosti v různých oborech, zejména v medicíně. Pokud můžete získat informace o nemoci v izolované části zeměkoule, biologové z celého světa ji mohou studovat a vybudovat proti ní obranu.
Problém je však v tom, že když nastane skutečně závažné ohnisko – jako je 2019-nCoV, všechny ty výhody globálních sítí pracují proti nám. Většinou prostě nemáme žádný způsob, jak detekovat viry, protože jsou to téměř vždy neznámé kmeny, které nikdo dříve neviděl (o tom trochu později). Takže nyní, s rozsáhlými propojenými sítěmi, které přepravují lidi po celém světě, ale neexistuje způsob, jak zjistit, zda jsou infikováni, mohou ohniska dosáhnout mnohem dále a vyvinout obranu, než je můžeme dokonce odhalit. Vypuknutí ptačí chřipky bylo jako příklad silnějším, dosud neznámým kmenem viru, který se vyskytoval pouze u ptáků, a je pravděpodobně starodávnou chorobou, která nebyla až do té doby hrozbou.
2. Pandemie zabila mnohem více lidí než cokoli jiného
Důvod, proč nepovažujeme pandemie za dostatečně vážnou hrozbu, je kvůli naší víře, že jsme vůči nim nyní více imunní nebo že nezabíjejí tolik lidí jako jiné věci, jako jsou atomové bomby. I když je pravda, že nedávné pokroky v detekci a léčbě patogenů nás zlepšily v jejich boji proti nim, je jich nyní mnohem více, včetně kmenů, které nikdy dříve nenapadly člověka. Pokud jde o počet úmrtí, úmrtí pandemií převyšují jakoukoli jinou katastrofu v historii dlouhým výstřelem.
Nemusíte ani chodit do minulosti; v současné době jsme uprostřed několika vážných pandemií. Virus AIDS nyní zabil asi 40 milionů lidí. Chřipka způsobuje pouze v USA 80 000 – 100 000 ročních úmrtí, což je jen zlomek jejího celkového počtu 650 000 úmrtí.
I v historii jsou globální pandemie zdaleka největšími činiteli hromadného ničení, jaké jsme kdy viděli. Vezměte si Justinianův mor, který zabil asi sto milionů lidí v průběhu mnoha staletí. Na jeho vrcholu, když to poprvé vypuklo, se říká, že na něj denně v Konstantinopoli umírá kolem 10 000 lidí. Španělská chřipka během několika měsíců zabila přes 100 milionů lidí, která začala během čtyřleté první světové války – války s druhým nejvyšším počtem úmrtí, který kdy byl, 40 milionů.
Důvody, proč tyto viry nezabily všechny, je mnoho. Například španělská chřipka se právě rozhodla, že se časem zklidní, podívá se nám do očí a řekne, že se nás rozhodne šetřit. Svět nebyl během těchto ran stejně propojen jako dnes. Pokud se vrátí zesílené napětí kterékoli z těchto ran, můžete si být jisti, že by to dnes mělo mnohem větší dopad.
3. Každé nové ohnisko vyžaduje práci od nuly
V době psaní této zprávy zavedlo několik zemí – včetně USA – povinné karanténní postupy na svých hlavních letištích. Země po celém světě také zavedly nouzová zdravotní varování, aby udržely covid-19 mimo, i když případy narůstají každým dnem. Proč jsme se ocitli tak nepřipraveni na propuknutí nemoci?
Je to jednoduché, naše lékařská technologie stále není dostatečně pokročilá, aby mohla odhalit a najít léky na nová ohniska. Předchozí lékařské znalosti se nevztahují na nové kmeny, které vyžadují nové posouzení a diagnostiku. To také ztrácí drahocenný čas. Ve většině nejhorších pandemií v historii došlo k většině úmrtí v počátečních dnech, než lidé mohli najít způsoby, jak je zadržet. Každé nové ohnisko stále vyžaduje pochopení patogenu od nuly, což zase ovlivňuje naši schopnost účinně reagovat na krizi. [3]
4. Jsou stále výkonnější (a děsivě)
Pokud čtete o některých závažnějších ohniskách v poslední době – včetně koronaviru – zdá se, že více podrobností jsou ty krvavé. Vezměte Ebolu. Většina lidí byla zděšená obleky a příběhy zdravotnických profesionálů hrozně umírajících kvůli infekci při léčbě místních obyvatel. Je to srdcervoucí obraz, i když sotva děsivá část. Bez ohledu na hlavní zpravodajské kamery mnoho dalších nemocí zabíjí hrozivějším způsobem.
Nejhorší však není, že je to kmen, proti kterému jsme neměli žádnou obranu. Je to pokaždé, když studujeme nové ohnisko Eboly jak stále pokračuje – je to silnější verze dříve nalezeného kmene. To znamená, že viry se rychle zlepšují , neumírají a vyvíjejí se rychleji, než kdokoli očekával (nebo dokonce věděl). Dokonce i současné ohnisko koronaviru je způsobeno kmenem, který nemůže přirozeně ovlivnit člověka, ale zmutoval, aby to dokázal. Je také silnější a virulentnější než jakýkoli dříve nalezený kmen, a proto je v Číně tak velká krize.
Tato ohniska dokazují, co biologové říkají už léta. Novější a silnější kmeny virů vyvíjející se proti našim lékům jsou jednou z největších hrozeb pro lidský život. [4]
